Básničky

BÁSNIČKA: Moucha a motýl

14. června 2012 v 9:20 | Myší královna

Motýl v kopě mrtvých much
jednu živou náhle zřel.
Naznačil, ať upře sluch,
tiše jí do ucha pěl:

"K čemu smrt? Vždyť svět je krásný,
smysl má jen když ho zříš.
Také cítí. Také má sny.
O tom, že zas uvidíš."

Moucha jenom zvedla hlavu.
"Jako lidé... Blbneš z jídla!
V bujónu tak často plavu.
Podívej se na má křídla!

Nejspíš jenom mluvíš z hladu.
Nehoříš? A nemáš bludy?"
Motýl na to: "Nemáš vadu.
Chceš jít se mnou? Nevím kudy."

Moucha ztěžka srovná nohy,
vzbudí polomrtvé tělo.
"K těmto cestám nemám vlohy.
Aby tě to nemrzelo."

Nesměle pohlédl dolů.
"Litoval bych, nechat tě tu.
Lámat skály můžem spolu.
Poklonit se tomu světu."

Mušce se jen zarděl líc:
"Miluji tě za ten cit.
Díky tobě vidím víc,
než jsem schopná pochopit."
Publikoval(a): myší královna, 14.06.2012

Vlastní tvorba: Tykev

17. července 2011 v 23:03 | Myší královna


Anotace: deprese občas píšou samy...
Chci velkou tykev na zádech,
v ní vísku zrní k přebrání...
trochu vzduchu pro nádech
a kvantum síly pro vzpírání.

Klidný spánek každou noc,
hodně lásky, kterou mám,
nechtěla jsem snad tak moc,
jen radost, než se všeho vzdám.

Nedělám nic na mávnutí,
jen moje hloupá hlava velí.
Kolik stačí ke vzplanutí,
mojí seschlé hlávce zelí?

V denním plánu přemýšlení,
snění o tom, jak by bylo,
kdyby bylo to, co není,
kdyby bylo víc, než zbylo.

Vzpomínky, ty věčné zbraně,
zabodnuté navždy v hrudi,
chci jej tasit odhodlaně,
pobít všechno, co mě prudí.

Publikoval(a): myší královna, 17.7.2011

Text: F20.0

5. června 2011 v 21:37 | Myší královna
Tenhle text je původně hudební... mám k němu hudbu, ale docela primitivní, takže to musím doladit. Inspiroval mě kamarád s kdysi diagnostikovanou schizofrenií. Je to asi jediná písnička, kterou jsem napsala pro někoho jiného, o někom jiném, bez vlivu na to, jaký vztah k němu mám já. Myslím, že se mi to povedlo; pár jiných schizofreniků si text přečetlo a souhlasilo s tím, co píšu.
Nekopírovat !!!- asi to píšu zbytečně, ale kdyby náhodou...

Básnička: Modlitba od hřbitovní zdi

23. května 2011 v 20:50 | Myší královna
Tichá slůvka v stínech noci,
kdoví ze kterých jsou úst,
když tělo skoro o bezmoci
tráví tento jarní půst.

Jídelníček skromný jest:
třikrát denně kapka lásky
zapéci do litých těst
odstraní ti z čela vrásky.

A co k pití? Číše vína.
Podpoří tvé trávení.
Rozchodí tvá střeva líná,
ale nic víc nezmění.

Jinak není jiné cesty.
Ke snídani ptačí zuby,
slzné perly od nevěsty,
písek jemný, cement hrubý.

A po páté hodině?
Radši spát, než něco jíst,
vždyť to máte v rodině!
Proč by to měl někdo číst...

Klub kávových krys

29. dubna 2011 v 22:08 | Myší královna
Za starých časů jsi kouřila trávu,
já měla strach se podívat ven.
Dnes v klubu pro dámy pijeme kávu,
louskáme knihy a bilancujem.

Ode všech kouzel nás odnesl čáp,
pár kroků mimo a uletěl pryč,
před námi propast. A nad námi dráp,
z čápa je havran a z krásy je kýč.

Chtěly jsme málo? Chtěly jsme mnoho,
taková mláďata nevděčných krys,
co chtěly žít a namísto toho
prskají z bolesti jen žluč a hnis.

Já vidím světlo. A ty? Prý jen temno,
samotná hlava tvá temnotou jest.
Když chceš, co chceš, a je ti to jedno,
vyber si! Z hromady klikatých cest.
Publikoval(a): myší královna, 28.4.2011

Mé staré já?

16. října 2010 v 15:49 | Myší královna
Čistím Literový účet od minulosti. Našla jsem pár krásných, trochu smutných věcí, na které jsem pyšná.

 
 

Reklama