Odborná recenze na cestování časem

1. srpna 2015 v 16:53 | Myší královna |  Povídky
Občas cestuju v čase. Je to výjimečná aktivita, již mám možnost podstoupit zpravidla dvakrát do roka. Často to nedělám. Cestování časem bolí.



Tyto cesty lze podstupovat s různou pravidelností, ale mají svá pravidla a své zákonitosti. Jeden z nejzávažnějších technických problémů je fakt, že minulost již ovlivnit nelze. Při cestování v čase je cestující pouhým pozorovatelem. Jelikož je pohyb v čase z fyzikálního, fyzického i fyziologického hlediska velice náročná činnost, u cestujících se často projevují pocity bolesti, studu, úzkosti a morální kocovina. Proto není doporučeno cestovat v čase s větší pravidelností, než jednou či dvakrát do roka. Nastává lpění na minulosti, které se projevuje střevními a žaludečními potížemi, poruchami spánku či klinickou depresí.

Stává se, že při prohlížení minulosti z této perspektivy cestující nabývá dojmu, že by odlišné jednání v sledované době vedlo k menšímu poškození psychiky v současnosti a mohlo ovlivnit současný stav či výsledek pozorovaného problému. Tato skutečnost však nebyla prokázána. Výzkumy tímto směrem nebyly pro svou riskantnost a citlivý charakter záležitostí provedeny. Obáváme se, že by výsledky mohly poškodit pozorovaný subjekt cestovatele.

V následujících částích recenze vám blíže popíšu provedené experimenty.
Subjekt A byl klasifikován spíše jako neklidný a prchlivý. Jevil známky sentimentality, dalo by se říct, že až infantility, a úzkostných stavů doprovázených suicidálními tendencemi. V minulosti zažil jistá traumata, z nichž většina byla ovlivněna uvedenými charakterovými vlastnostmi a vlastním jednáním, ačkoli si to neuvědomoval. Při cestování v čase byl konfrontován s domnělými důsledky svých chyb. V době experimentu od zkoumaných událostí uběhlo něco okolo pěti let. Konfrontovali jsme subjekt A se subjektem E. Subjekt E je klidný, zralý a veselé povahy. Taková konfrontace se na první pohled jevila jako úspěšná a klidná.

Zajímavý byl pokus o nepřímou konfrontaci se subjektem I. Subjekt I je tiché, nenásilné povahy s mírně depresivními sklony. Subjekt I od cíle pohybu v čase podstoupil několik zásadních kroků, které na něj podle dostupných údajů měly pozitivní vliv. Jeho povaha a životní styl působí víceméně vyrovnaně. Ačkoli došlo ke konfrontaci skutečně nepřímo, zprostředkovaně přes subjekt E, zaznamenali jsme u subjektu A pocity úzkosti. Šlo o několikátou konfrontaci tohoto typu, a proto byl subjekt na takové pocity zvyklý. Subjekt A reagoval nad očekávání dobře. Ačkoli jej jeho sentimentalita téměř donutila k slzám, jelikož si uvědomoval svá pravděpodobná selhání a nezralé kroky, je přesvědčen, že nedával najevo žádné výrazné známky rozrušení. Na druhou stranu takový výsledek nevyvrací zanechání hluboké stopy. Subjekt I nebyl obeznámen s průběhem a výsledkem pokusu, ovšem vzhledem k jeho pasivní roli není nutné činit takové kroky.
Subjekt A připouští, že se několik let přímé konfrontací se subjektem I záměrně vyhýbal, jelikož se obával poškození psychiky obou stran, potažmo několika stran dalších.

Citace výpovědi subjektu A:
"Vracím se do minulosti denně, ale nikdy s ní nejsem tak silně konfrontována, jako při cestování v čase. (…) Vídám sebe samu v téměř nezměněné podobě, kromě několika detailů. Mám pocit, že se fyzicky poměrně odlišuju. V nitru jsem stejná, jako tehdy, ovšem mé chování se radikálně liší."
Subjekt A také uvedl, že pociťuje problémy způsobené v cestování v čase a odmítl takové experimenty v budoucnosti podstupovat. Uvedl také, že v současné době cítí větší potřebu vyřešit problémy stávající, než se dále probírat něčím, co nemá smysl. Subjekt si je vědom svých pochybení, ale není si jist, zda by jejich omezení vedlo k lepším výsledkům.


ASI NE.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama