Run, run, run...

1. března 2015 v 23:37 | Myší královna |  Deníkoviny
Rozhodla jsem se běhat.
Někomu může připadat takové rozhodnutí banální, ale možná si uvědomíte jeho vážnost, až vám blíže popíšu svůj postoj ke sportu.



Nesnáším sport.
Je to dost trapná činnost, protože vyžaduje pohyb, fyzickou námahu, občas nedej bože sílu. Člověk je rozbolavělej, upocenej, namoženej, hubenej a taky má spoustu jiných projevů, z nichž se většina naprosto rozchází s povalováním se na válendě (k čemu by jinak byla, když se jmenuje válenda?!), požíráním všeho, co se požírat dá a sledováním Teorie velkého třesku. Posledních pár let jsem závislák na internetu. Prakticky tomu je tak od chvíle, kdy nám internet připojili. Moje čtení a psaní ustalo s nástupem na hotelovku a já ten fakt dlouho na studium nudné školy svalovala, ale fakt je takový, že jsem v září 08 nastoupila na školu, v říjnu jsem se stěhovala na novej byt a v listopadu nám připojili kabel. O rok a půl později jsem dostala nový laptop a o další rok později nám připojili wifi. True story. Tohle vím. Kdybyste se mě zeptali na narozeniny mý babičky, vzpomněla bych si mnohem později.

Nicméně poslední dobou se dějí zvláštní věci. Jak víte, chvíli po mém zveřejnění článku o pomíjivosti lidského bytí v NAŠEM MĚSTĚ šílenec vystřílel hospodu. Touhle kauzou jsem zahltila svou FB stránku a nehodlám se k tomu vracet i tady. Nedokážu to všechno sečíst, ale prostě se dějou divný věci. Fakt divný, až paranormální. Z většiny negativní (díky L. Hay si je už tak neberu, což je vlastně taky hrozně divný). Navíc se zjistilo, že má Peg něco s ledvinou - neví se zatím co. Navíc u mě stoupla pravidelnost panických záchvatů. A co víc, druhým týdnem držím masopust a zatím se to u mě neprojevilo žádným úbytkem energie, ani negativismem (ten, který projevuju, je docela v normě)!

Ale neparanormálnější věc se mi stala dneska. Zaklapla jsem notebook s tím, že... u něj vlastně nepotřebuju sedět (jako chápete to? Já to jinak dělám pořád!). A z ničeho nic na mě dolehlo to, že jsem si nenapsala předsevzetí a rozhodla jsem se je vymýšlet v průběhu roku, kdy je to nutné a začala jsem slibem sobě samé, který jsem si už nesčetněkrát složila. Začnu běhat.

Jak vidíte, začala jsem velice, velice mírně. :-D Měla jsem pocit, že běžím velice, velice dlouhou štreku a najednou: cožé? Jedna míle? Siprdel? To není ani patnáctistovka ve škole! Nemluvím ani o častém zpomalování (z velké části kvůli Peggy, která zaprvé běží mnohem rychleji, zadruhé střídala běhání a očichávání patníků). Uvědomila jsem si důvod, proč jsem si vlastně pořídila psa: abych měla motivaci nesedět doma na řiti. A to je vlastně na sportu z mého úhledu nejdůležitější. Nikdy ze mě vrcholový jogger nebude, ale budu se trošku hejbat. Plus taoistické taiči, na které jsem se ve škole zapsala a které mě hlavně baví.

Sakum prdum konečně nacházím lásku k nějakému zdravému pohybu, kterou ve mně škola zabila tím, že jsem byla nucena do aktivit, které jsem nezvládala a které mi nešly. Logicky mě tedy ani nebavili. Je rozdíl uběhnout jednu míli ve škole na dvě a půl kolečka kolem stadionu a uběhnout jednu míli před spaním, se psem, protože se mi prostě chce a protože vím, že se pes konečně pořádně vyběhá a bude pak spát jako dudek. A v neposlední řadě dneska hi-tech, které přičítáme dětskou obezitu, takové aktivity určitým způsobem podporuje. To dokládá výše vložený screenshot z aplikace Nike+, kterou mi nevědomky doporučila jedna velice atraktivní kolegyně, která sdílí výsledky běhání několikrát týdně. Další věc, která mi pomohla, je aplikace YouRadio. Tu zase znám od přítele. Doporučil mu ji iStore, já si ji posléze našla na netu (funguje i online přes prohlížeč v PC) a hlavně jako aplikace do chytrých telefonů. Při činnostech, jako je cestování, čtení, učení nebo (!!!) sport radši poslouchám muziku, kterou neznám nebo kterou mi někdo podsune, aniž bych ji čekala. No, a k tomu mi tahle appka pomohla. Její playlist Běhání mě úžasně rozproudil a vyvolal ve mně příjemný pocit z pohybu.

Koneckonců, když už mám trpět na záněty kloubů, tak ať z toho něco mám. Bolí to tak jak tak.

Nike+

YouRadio

P.S: Jestli vás to zajímá, tak Peg je ještě víc energická, než před běháním.
 


Komentáře

1 Kája Kája | Web | 2. března 2015 v 10:28 | Reagovat

Jo. A já jsem asi uherskobrodská novinářka, nebo to tam vyšetřuju, nejednou se mě kdekdo ptal, co se to tam děje, jako bych mohla vědět víc... Horší ale asi byly dotazy, jestli se tam teď nebudu bát jezdit...

S během přeju hodně štěstí. Já láskou k pohybu oplývám a běh mám hned po nekonečném chození po horách nejradši. Čekám na správné počasí a dobrý zdravotní stav.

2 Fabulačník Fabulačník | Web | 13. března 2015 v 23:22 | Reagovat

S běháním jsem začal tak nějak podobně. Akorát teda bez zvířecích pomocníků. Ve škole mě to nebavilo jakože vůbec a pak jsem se k tomu dostal nějak sám. Zprvu mi to moc nešlo, ale pak začali křivky stoupat a bylo mi hej. Tak se drž, za chvíli to bude sranda :D

3 myší královna myší královna | 14. března 2015 v 10:37 | Reagovat

[2]: Však já už taky jedu bez zvířat. Chtěla jsem jej jenom unavit (!!!) a minulý týden jsem si kvůli ní tak brutálně natáhla vazy, že už si to nelajznu.

4 Amálka Amálka | Web | 26. března 2015 v 21:17 | Reagovat

Gratuluji, také se snažím k podobné aktivitě dokopat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama