Hypermarkety: kde je sakra pravda?

13. srpna 2012 v 18:37 | Myší královna |  K věci:
Chtěla bych víc rozvést něco, o čem lidi diskutují naprosto běžně, přestože nemají v tomto směru žádnou zkušenost, ani znalost. Je to tématika obchodní a tématika potravinářská. Možná si budete myslet, že jsem naivní a blbá, ale chci vám povyprávět, co o tom vím já a jak to někdy ve skutečnosti je.



Řetězce vs. malé obchody

Především mne dojímá prokletí franšízingu. Teoreticky by to mělo být tak, že v rámci jedné franšízy se všechna pravidla dodržují stejně, objednává se stejné zboží, stejně se skladuje. Jenže opak je pravdou. Lidé nejsou roboti, nedají se naprogramovat, aby pracovali všichni stejně, i když se o to zaměstnavatelé snaží různými brožurkami, motivačními nálepkami a seznamy různých P. Jenomže víte co? Ono to tak DOOPRAVDY NENÍ. A co se stává? Že v rámci řetězce, jak jsem řekla, nebudou skutečně všechny prodejny stejné. V praxi bych to popsala tak, že když je jeden člověk totální prase, je schopný jednou rukou si utřít zadek a bez umytí se s ní najíst, tak s tím nikdo nic neudělá, ani kdyby pracoval v Hiltonu. Maximálně ho může vyhodit, když na něj někdo podá stížnost. Ano, podá stížnost. Kolik z vás si stěžovalo na protivného nebo špinavého zaměstnance? Špatnou službu? Slušně a bez křiku? To všechno je třeba. Během článku se k tomu ještě dostanu.

Ale na druhé straně republiky může být i supermarket té samé franšízy, kde se i smetí ze země sbírá v bílých rukavičkách pinzetou. Jak to vím? Už se k tomu dostávám.

Moje matka pracuje v hypermarketu. Nemusíte mi tedy věřit, že všechno, co vám tu píšu, je to jen a jen o vašem svědomí. Ale vidím, jak moje matka (vedoucí jednoho úseku fresh food, tedy jeden z nejrizikovějších) tráví i patnáctihodinové směny, kdy chodí domů sedřená. Od veteriny i hygieny má kladná hodnocení. Když je zrovna v práci a nepřihodí se nějaká "nečekaná" událost, tak je všechno, pokud možno, tip ťop (pokud možno = není robot, všechno neovlivní, například do jogurtů opravdu nevidí NIKDO). A najednou se na TV NOVA pustí jedna "nevinná" reportáž na pobočku tohoto hypermarketu, kde běhaly myši po zeleném mase a nedej bože: něco se přebalovalo. Dříč, jako je například moje matka (nebo matka někoho jiného), pak celé týdny poslouchá stupidní narážky zakomplexovaných nudících se seniorů, kteři si přišli kopnout do někoho, kdo se na ně MUSÍ celý den úsmívat a ještě jim poděkovat (což není kasta, dámy a pánové, každý senior není znuděný a zakomplexovaný).

Zelená nejen tráva

A ještě jedna poznámka k masu. Zelené maso není vždy špatné. Má matka (pracuje pětadvacet let v obchodě a gastronomii doslova žere :)) mi už několikrát ukázala, že maso může být jen potlučené. Rovněž mi nedávno vyprávěla, jak přes nějakou zelenou lepku nebo vysačku svítila zářivka přímo na maso, zákazník si neodpustil jízlivou poznámku: "Proč tady prodáváte toto maso, když je zelené?", matce nevěřil a když mu flákotu strčila pod nos, řekl s kyselým úsměvem "aha" a odešel. Na druhou stranu uznala několikrát, že kdyby tomu nerozuměla a nevěděla tuto informaci, tak by maso též nekoupila. Už ví, že když potlučené maso nechá hodinu stát na místě, tak zase zčervená. Je to přísná a rázná ženská, v životě by si nedovolila prodávat špatné maso. Což ale neznamená, že jsou takoví všichni manažeři ve všech prodejnách.

Mimochodem, kolikrát jste prošli v samoobsluze kolem vozíku s týden prošlými mléčnými výrobky v teple a neřekli na to ani ťuk?

Pečivo jen ze supermarketu

Sice nepoznám, kdy je pečivo celozrnné a kdy obarvené, ale občas to člověk opravdu pozná. Máme ve městě pekárnu s více pobočkami, kde jsem si na svou CHRONICKOU ZÁCPU koupila "tmavý" rohlík. Když jsem jej rozlomila, všimla jsem si, že má strukturu těsta jako běžný světlý rohlík, jen pár slunečnic na povrchu. To se mi v supermarketu v životě nestalo. Co je na tom, že jde o rozmražené polotovary? Proč vám to vadí? Polovina z vás určitě strká chleba doma do mrazničky. A pečivo je čerstvě upečené. Nikdy se mi nestalo z tmavého rozmraženého pečiva ze supermarketu, že bych týden nešla na velkou, což je po bílém pečive a po tmavém pečivě z pekárny doslova rutina! Možná ta věta zní směšně, ale to, že není v celozrnném pečivu celozrnná mouka, je docela blbá závada a někoho by to mohlo stát zdraví.

V čem je pečivo z polotovaru horší, než čerstvé? Prosím, vysvětlete mi to, já tomu nerozumím.

Sledovat etikety je vám nahovno

Mám známou, jejíž otec pracuje v jednom nejmenovaném závodě na mléčné výrobky. A vím o jednom nejmenovaném řetězci (není to ten, co v něm pracuje matka), který bere jejich výrobky ve speciální zakázce ošizené o hlavní suroviny. Tyto produkty kupuje tento řetězec za nižší cenu, jsou narvané sračkama a vám, cílovým zákazníkům, se prodává za běžnou cenu. Nebo - ó, to jsou dobráci - za AKČNÍ cenu. Důležité poznamenat: v původních obalech. Dokud se lidstvo neodnaučí kupovat šmejdy, jako je taveňák, polévka z pytlíku, paštika pro děti či šunkový ultrasuper pizza nářez, tak hold budeme hromadně víc nemocní, protože všechna tahle ropa (jak škodlivým éčkům ráda říkám) se v nás bude usazovat. A my se budeme divit, proč vznikají nové epidemie a nové mutace virů. Jsme hold zranitelní.

Vědí zákazníci, co chtějí?

Kvalitu za málo peněz, nebo kvantitu za málo peněz? Když už se najdou prasata, která nabízí až nemožnou kvantitu, je často na úkor kvality. Tudíž je kvalita zpochybnitelná a zákazníci nejsou spokojeni. Když někdo prase není, špatné zboží vyhodí do kafilerie či jinak vyřadí, tak si zase zákazníci stěžují na nízkou kvantitu. Rozumím jim, nevidí do toho, ale proto vás chci nechat nahlédnout do zákulisí.

Frenšízám se stávají různé věci. Co vím konkrétně od matky z čerstvého sortimentu, tak se občas stane, že je na dálnici nehoda a kamion se zbožím, který jezdí z Prahy (!!!) uvízne v koloně. Nebo idiot řidič nezapne chlazení. Nebo se chlazení porouchá. Slyšela jsem o případu, kdy se porouchala chladící místnost - unikal nějaký ten chladící plyn, velmi jedovatý. Naštěstí se nedostal daleko, přišlo se na to celkem brzy; dům se nemusel evakuovat a maso se nemuselo teoreticky ani vyhazovat, protože měření dopadla dobře. Ale víte co vedení udělalo? Nařídilo vyhodit do kafilerie všechno, co v danou dobu v místnosti bylo. Do kafilerie jde všechno i v předchozích uvedených "kamionových" případech. Tudíž pulty zejí prázdnotou. Ano, chápu, je to nepříjemné, ale byli byste radši, kdyby se na kvalitu vykašlali a všechno vám prodali jako nezávadné?

Náš zákazník, náš pán...?

Ještě jeden problém, který se na frenšízách řeší a hází se na jednotlivce. Chování k zákazníkům. V hypermarketu, kde pracuje moje matka, jsem zvyklá na to, že se všichni vždy znali, přítelili, rozuměli si, vycházeli spolu a občas se scházeli i mimo pracoviště - ve velkém. Tudíž se do práce chodilo líp. Byly doby, kdy se na ně netlačilo, nešetřilo se tak drsně, že to zasahovalo do jejich osobního života. Kdo by nechodil rád do práce?

Odráželo se to ale i na zákaznících. Chodili rádi, až na výjimky byli příjemní. Chválili si. Zaměstnanci byli chváleni a odměňováni i z "hora". Taková malá země Teletubbies, alespoň já jsem si tam vždy jako zákazník připadala.

O pár let později se postavil hypermarket této frenšízy ve vedlejším městě. Jaký šok to byl, když jsem přišla, prodavačky byly vzteklé, nepříjemné, hrubé, zamračené. Spolužačce se jednou stalo, že po ní brigádník hodil bankovku bez jediného slova! S nějakým "děkuji a přijďte zas" ani nepočítala. Uznávám, že to není vždy, ale je docela síla, když někam jdete několikrát nárazově v rozpětí tří let a ve většině případů se k vám chovají naprosto nemožně. Když jsem o tom vyprávěla matce, mohla vyletět z kůže. Tento hypermarket prý měl jedno z nejlepších hodnocení a v jednom kuse jim byl předkládán jako vzor. Takže doporučuji, ať se vám kdykoli cokoli takového stane, nebojte se zvednout prst. Já už bych neváhala a je jedno, jaké osobní pohnutky k tomu mám. Na slušné chování máte právo a může vám být ukradené, jak se kdo vyspal, pokud se k němu chováte slušně. Já sice u kasy jen brigádničila, ale v životě bych si nedovolila chovat se tak, jak mi kamarádka popsala chování onoho brigádníka.
--------------------------------

Každé povolání a podnikání má svoje rizika. Vy, co podnikáte a pracujete, víte svoje. Není ale příjemné slyšet od zákazníka, se kterým se nemůžete a nesmíte hádat: "To, co děláš, děláš špatně; a je mi jedno, že sis třikrát umyl ruce, než jsi mi nakrájel salám, hlavní je, že Lojzka Opršálková/televize Nova řekla, že ses před tím dloubal v nose, tak budu věřit tomu, co slyším, než tomu, co vidím." A TV Nova nic nevyřeší. Ani křik, ani drby. Příště až bude nějaký problém, seberte se a jdetě na informace. Jestli nenarazíte na prase, tak vám bude problém vysvětlen a ještě se vám omluví. "Náš zákazník, náš pán." Smějící se
 


Komentáře

1 Míša Míša | Web | 13. srpna 2012 v 19:09 | Reagovat

Určitě vždy záleží na daném řetězci a lidech. Nic není černé, ani bílé. Já mám vyhlídnutých pár potravin v obchodech, které mám ráda a vážně mi chutnají a ty kupuju. Ono je totiž něco do mě obvyklá jídla, co její všichni, dostat. Sice nemám rozmanitou stravu, ale nikdy jsem díky tomu neměla žádné problémy. Hlavně to všechnon doplňuju o věci ze zahrady a mám se fajn :)

2 Alciellë Alciellë | Web | 13. srpna 2012 v 19:30 | Reagovat

Podle toho "Náš zákazník, náš pán" se chovám a nedovolila bych se lidem odseknout. Jenže i pro nás prodavačky - jen brigádničím naštěstí v Tescu - je to občas náročný, když nás zákazníci sjedou za to, že nemáme všude retky, že nemáme drobný, popř. další věci a vytknou to přímo mě, že tu máme bordel. Ale málokdy si uvědomí, že jsme jen lidé a nestíháme běhat od kasy a uklízet, vybalovat regály, dělat retky, apod. Prošlé zboží naštěstí máme vyhozené. A formality jako: Dobrý den, kartičku Clubcard máte? Známky na nože sbíráte? Bude to všechno? Děkujeme, nashledanou - opravdu dodržuju, jednou jsem zapomněla říct nashledanou a vedoucí mě sjela. Ale to, že si důchodci na nás léčí své mindráky za to, že je omezený počet cukrů, olejů, mouky a jiného zboží, nebo že nepřijel kamion, za to opravdu nemůžu. Ale jinak tvůj článek chápu. Někde se mi taky stává, že prodavačky jsou nepříjemný, div tě neseřvou, apod.

3 Mischellee Mischellee | Web | 13. srpna 2012 v 22:44 | Reagovat

Pečivo z polotovaru obsahuje daleko více éček, je to hlavně z toho důvodu, aby déle vydrželo, neztratilo barvu, chuť atd. Teď o tom byl navíc pořad na streamu, kde se tohle řešilo. Já tedy rozpékané rozhodně nekupuji, snažím se najít čerstvé - tedy takové pečivo, které bylo skutečně upečeno se vším všudy ten den, mně to prostě chutná víc než nějaké rozpékané bagety a kaiserky...
Jinak tohle je pěkný článek k tématu: http://www.lidovky.cz/rozpekane-pecivo-rychleji-tvrdne-casto-obsahuje-ecka-p0u-/dobra-chut.asp?c=A120731_113829_dobra-chut_glu

4 Míša Míša | Web | 14. srpna 2012 v 20:24 | Reagovat

Dneska mě k tomu tématu napadla ještě jedna věc. Moje mamka má zaměstnání, kde si v pohodě může jít třeba ráno na nákup (popř. k lékaři). No a jednou si vyhlídla v letáku nějakou kávu 5kg, ke které je zdarma taková ta "baňka" na kávu. Tak tam ráno běžela, ty plechovky nikde, tak se šla zeptat. Že jsou už pryč. A asi začla divně koukat, protože to prodavačka nevydržela a donesla jí SVOJÍ. Čím bych jen chtěla říct, že věřím tomu, že ve spoustě obchodech si skvělé a akční věci rozeberou zaměstnanci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama