Zbav se sebevražedných sklonů (těžko a pomalu)...

22. února 2012 v 13:02 | Myší královna |  Sebepoznávání
...aneb snadno a rychle to nepůjde. (článek řazen k tématu týdne "Co nás ve škole neučili...)

Samozřejmě, chce to drsnou vůli a trošku nadsázky, možná to bude trvat roky (jako mně). Uvádím příklady toho, co mně pomohlo odvrátit sebevražedné sklony. Berme v potaz, že spoustu věcí neovlivníš, jako například když jede vlak a ty si říkáš, jaké by to bylo pod něj skočit, co by ti to udělalo, jestli bys to přežila, co by na to řekla spolužačka, se kterou jedeš apod. Což byl můj případ (už v té lepší fázi, kdy jsem se měla docela ráda).

Nečekejte jednotný návod, ani že když si tenhle článek přečtete, bude všechno v cajku. Tak to prostě nefunguje. Hlavní věc je to, že musíte sami chtít přežít. Nikdo vás k tomu nesmí nutit. A nejsem ani žádný kouč nebo psycholog. Byla jsem fakt v takové fázi, že jsem viděla černobíle, všechno mi bylo jedno a jediné, na co jsem myslela, byla smrt. Ale vždy byl ve mně ten rozumný tik, který vždycky nůž u ruky zastavil. Nebyl to strach, ani pud sebezáchovy, nevím, ale tento "tik" pojmenovat neumím. Snad na to jednou přijdu.

Krok č. 1: NAUČ SE PŘEŽÍVAT BEZ PŘEMÝŠLENÍ

Když už nechceš žít a nemůžeš se (z jakýchkoli důvodů) zabít, nauč se přežívat. Zaveď si do života řád, ráno vstanu, nasnídám se, půjdu do školy, budu poslouchat, co mi učitelé řeknou (respektive oddělám si svou práci). Přijdu domů, něco dělám (jdi se projít, někam si sednout, ale SÁM/SAMA!!!), navečeřím se, jdu spát. Snaž se ze svého života vytlačit jakékoli přemýšlení. Volume tvého vnitřního hlasu ztiš na minimum. Prostě přežívej.
Nepřemýšlení tě za uklidní: už žádné "musíš to" a "musíš tamto", "tohle nesmíš" a "tohle musíš", "to je špatné a tohle správné". Budeš to prostě TY. Chvilku to bude bolet a okolí tě bude mít za podivína, ale tohle je v podstatě jako dlouhá dovolená. Odpočineš si od myšlenek. Pokud se stane, že dostaneš záchvat a rozbrečíš se, nesmíš začít přemýšlet. U záchvatů je nejčastější to, že se na tebe nahrnou špatné myšlenky a začnou se na tebe sypat (stojíš za nic, nikdo tě tu nepotřebuje, jsi jen pytel hoven). S tím souvisí krok č.2.

Krok č.2 NAUČ SE PROŽÍVAT

Takže krok č.1 máme za sebou, tuhle dovolenou si dopřej tak dlouho, jak potřebuješ. Krok 2 by měl následovat až po oné dovolené, ale v případě nutnosti jej můžeš požít. Když už vytlačíš ze své hlavy jakékoli myšlenky, nesnaž se věci pojmenovat. Nepojmenovávej je špatné nebo dobré, fialové, nebo červené. Příjemné nebo nepříjemné. Pokud ucítíš bolest, přijmi ji jako součást života. Pokud se ti něco líbí, prožij ten pocit. Ano, i malá emoce je hodně. Nemusíš mít někdy potřebu přemýšlet, prožívat, tak všechno utlum a nedělej nic. Chceš-li ale rozproudit krev ve tvém Příživníkovi, můžeš prožívat malé věci. Prohlížet si tvar svojí ruky, neříkej si, je hnusná, malá, ozobaná. Neříkej si je kulatá, tlustá nebo hubená. Neříkej si ani "je to ruka". Prostě si představuj, že ji hladíš očima. Když uslyšíš hudbu, zavři oči a ponoř se do ní. Vnímej hlas, který ji zpívá, kytaru, bicí, basu, cokoli, co se ti na ní líbí. Můžeš taky hledat momenty nebo efekty, které tě zaujmou nebo kterých si jinak nevšimneš. Když vidíš obraz, prohlížej si barvy. Nepřirovnávej je k ničemu, nerozpomínej se, z čeho jsou smíchané. Prostě je prožívej.

Krok č.3: PROMLUV SI SE SVÝMI PŘÍŽIVNÍKY

Pojem "Příživník" jsem si teď vymyslela.Smějící se Představ si, že kolem tebe poletujou bytosti (v což já doopravdy věřím, ale ty si to můžeš jen představovat - svoje domněnky nikomu nutit nechci;)). Některé jsou černé, některé jsou bílé, některé černobílé. Nebo kolem tebe nemusí ani poletovat: prostě si představ, jak místnost, ve které jsi sám/sama je plná nějakých lidí, které nevidíš. Někteří mají černá kvádra, brýle a v rukách drží dlouhatánská brčka. Pak si představ bílé zářivé postavy, které chodí kolem. Mají na rameni zdravotnické brašny, v nich mají spoustu náplastí - u boku jim visí dlouhý stříbrný meč.
Vidíš? Tak sleduj.
Občas, když sedíš a hlavou se ti honí myšlenky o smrti, ublížení si, smrti, máš pocit, jako by tě někdo vysával? Ano, jsou to oni. Oni kolem tebe stojí, našeptávají ti špatné věci a čím víc jejich řečím podléháš, tím víc je k sobě připouštíš. Když podléháš, otevíráš jim svoje nitro. Černí pak do tebe zabodnou svoje brčka a vysávají tvoji energii. Když je k sobě pouštíš takovýmito myšlenkami, Bílí nad nimi nemají moc.
Možná znáš lidi, co tvrdí, že nikdy neměli depresi nebo takovéto pohnutky. Jsou to lidi, kolem kterých se hromadí bílí, protože se narodili a byli vychováni s tím, že Černí nad nimi nemají moc. Ty máš ale šanci dát Černým vale. Nasere je každá tvoje sugesce (viz Krok č. 4). Můžeš ji zkoušet, přestože si říkáš, že to není pravda. Neposlouchej svoje myšlenky, protože to nejsou tvoje myšlenky, jsou to myšlenky tvé hlavy, která je ovlivněna Černými. A právě Černí jsou díky tomu příživníci. Dávají ti do hlavy falešné myšlenky, aby mohli čerpat životodárnou sílu, kterou máš v sobě. Tím, že je k sobě pouštíš, si v hlavně necháváš hromadit sebevražedné myšlenky.
Pokud tě přepadne taková nálada, představ si kolem sebe Černé, jak tě vysávají brčkem. Říkej jim, že jsi skvělá osoba, že tě mají všichni rádi, že tě nic netrápí, že je všechno super. Taky jim řekni, že globální oteplování neexistuje, že neexistujou ozonové díry, že v Africe není chudoba a všude na světě je mír. Říkej jim všechno hezké co znáš. Pokud se naučíš zbavovat Černých, máš vybráno. Bílým bude chvilku trvat, než se k tobě osmělí jít, ale když jim dáš najevo, že je máš rád/a a potřebuješ je, brzy k tobě přijdou a budou tě chránit. Všechny rány, které Černí napáchali, zalepí a ty se zahojí. Může to trvat i pár let, ale když to nevzdáš, vyhraješ.

Krok č. 4: AUTOSUGESCE, TA MOCNÁ ZBRAŇ

Snad jsem vysvětlila v kroku 3 autosugesci. Odhánět Černé příživníky (myšlenky) může trvat dost dlouho. Časem už si takové myšlenky zautomatizuješ tak, že si nebudeš potřebovat představovat žádné bytosti. Buď je prostě budeš cítit, a pokud na nadpozemské věci nevěříš, tak budeš vnímat jistou energii. Neexistuje totiž jen dobrá a špatná energie, existuje jich spoustu jiných, které neumíme pojmenovat. Nesnaž se o to. O nic nejde. Prostě žij.
Sugesce je technika, kterou využívají lidé po celém světě. Například reklamy ti sugerují, že potřebuješ nutně ten a onen výrobek. Máma ti sugeruje, že nutně potřebuješ jíst. Táta ti sugeruje, že jsi tlustá/neschopná/ nemožná a měla bys se sebou něco dělat. Spolužáci/kolegové si myslí, že jsi divná a denně ti to předhazují.
Vsugeruj si opak, ale jen pokud nikomu neublížíš - včetně sebe.
Vsugeruj si, že vlastně nepotřebuješ všechno na světě ke štěstí. Že potřebuješ jen základní hodnoty, které máš. Pokud je tu opravdu nějaká hodnota, která ti chybí (dítě, peníze, rodina), vsugeruj si, že je čas a že stačí postupně pracovat. Že nemá cenu se o něco bát, protože všechno má svůj čas. Soustřeď se na jiné věci, které musíš řešit akutně. Je-li ti přáno, přijdou samy, když je nebudeš čekat. Což je pravda.
Vsugeruj si, že to, zda jsi divná/ý, nemožná/ý, ošklivá/ý je jen objektivní pohled. Že neexistuje vzor dokonalosti. Na svém blogu jsem už mockrát psala o pro ana. Tyhle holky si dávají za vzor dokonalosti něco, co mně nebo mým přátelům připadá chorobné a hnusné. Celé roky jsem žila v tom, že jeem hnusná, blbá a trapná. Hodně lidí mi to denně předhazovalo. Najednou mám kluka, kterému se líbím, i když ve špinavém oblečení se zamaštěnými vlasy zametám chodník před domem. To je taky objektivní pohled. Takový prostě život je, ne být dokonalý, ale najít si spřízněnou duši, pro kterou dokonalý/á budeš.

Krok č. 5: NAJDI SI NĚKOHO/NĚCO, PRO CO ŽÍT

Existuje spoustu věcí, pro které můžeš žít. Můžeš si myslet, že je všechno nahovno, nahraješ o tom song a někdo ti řekne: Ale to je super písnička! Geniální text! nebo Úžasně zpíváš! Bravo! Chci být jako ty!
A ty si uvědomíš, že jsi taky jen člověk z masa a kostí, ale můžeš něco dokázat.
Nemůsí to být "jen" koníček - i když to je taky moc dobrá věc.
Existuje spoustu lidí zapálených pro věc - umění, věda, ochrana prostředí, víra - takoví lidi jsou tak akční, že by je ani přinejmenším nenapadlo, že by si někdy mohly ublížit. Proč taky? Život je fajn, řekli by ti. Kdyby byl dokonalý, byla by to vlastně nuda.
Ne, najít si věc, která tě zabaví, není způsob, jak se zbavit sebevražedných tendencí. Je to jen způsob, jak na ně přestat myslet, když cítíš, že pomalu mizí.
Dneska jsem si hrála se svým křečounem a říkám si: ten malý hrabavý kousavý hajzl mě potřebuje. Jen tak si tady hryzá mříže a doufá, že jej pustím běhat. Celé dny. Kdybych jej někdy nepustila, ukousal by se k smrti (nudou, hihi ;)).
Není to něco, co se dá předhazovat, když je ti mizerně. Od deprese ani chuti se zabít tě to neodláká, ale čím víc lidí a tvorečků je na tobě závislých, tím víc tě to uzemňuje.

Krok č. 6: NAJDI SI SVOJE MOTTO

Čím kontroverznější, tím líp. Trošku si protiřečím v tom, že se nic nemá pojmenovávat, ani škatulkovat. Definuj si tvou touhu a připomínej si ji, když je ti mizerně.

Pár příkladů:
NEVER GIVE UP - NIKDY SE NEVZDÁVEJ: mně občas dost pomohlo podívat se jen tak mimochodem na fotku jednoho zpěváka, který má toto heslo vytetované na hrudi. Psychologové mají pravdu v tom, že motta nebo afirmace (sugesční slogany) se mají lepit kolem sebe.

NEDOUFEJ A ČIŇ - doufat je zakázáno. Tohle jsem jednou napsala jen tak do povídky a došlo mi, že je to vlastně geniální.

LIDSKÝ ŽIVOT NENÍ NIC JINÉHO, NEŽ ŘETĚZ ZMEŠKANÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ. Sokrates

Říká se, že čas zahojí všechny rány, Není to pravda.: - on jenom stírá nátěr. Opravdové city však zůstávají. - neznámý autor, Cituj.cz, vložil Quasimodo

KDYŽ NEJDE O ŽIVOT, JDE O HOVNO - Lidové ;)

 


Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 22. února 2012 v 13:21 | Reagovat

Pekný článok :) Má to dobrú myšlienku, avšak nejako sa mi to k téme týždňa nehodí -_- Ale to nič na tom nemení, že sa mi to páči

2 Maiko Hatake Maiko Hatake | Web | 22. února 2012 v 14:06 | Reagovat

Pěkně napsaný článek ^^

3 Daysy Daysy | E-mail | Web | 22. února 2012 v 14:22 | Reagovat

Pěkný článek.

4 storyclare storyclare | Web | 22. února 2012 v 15:43 | Reagovat

Pěkný článek ;)
Máš hezký blog! :))
P.S.: Promiň, že otravuju, ale nechceš se mrknout taky na můj blog? ;)

5 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 22. února 2012 v 16:01 | Reagovat

Dobrý článek...Něco pro mě :D
Já se sebevražedných sklonů už jednou zbavila, ale úplně jinak. Ale přestat přemejšlět sem taky potřebovala...

6 T. T. | Web | 22. února 2012 v 18:16 | Reagovat

Úžasný článek, opravdu a je neuvěřitelný, jak to sedí. To máš z vlastní hlavy nebo tě něco inspirovalo? Psychologii sice nestuduješ, ale z fleku bys mohla
Já si prošla všemi body, jen u těch příživníků nevím. Kdybych si představila sebe v místnosti plné nějkaých přízraků, asi bych zešílela nebo rovnou dostala infarkt. Bílí příživníci mě moc v lásce nemají :-(

7 Myší královna Myší královna | E-mail | Web | 22. února 2012 v 21:30 | Reagovat

[6]: Jejda, děkuju =) To potěší!
No, já se psychologií zabývám spíš jako koníčkem, plánovala jsem ji studovat, ale rozmyslela jsem si to ;) A tohle je z vlastní zkušenosti. Bílé bytosti nejsou příživníci.. na nich spíš přiživničíme my ;)

8 lenny lenny | Web | 26. února 2012 v 18:18 | Reagovat

Já těm příživníkům říkám Quido. Našeptávají, že jsou věci mnohem horší než jsou. Malují čerta na zeď, jak se říká. A snižují sebevědomí. Docela dobrá strategie na ně je - zjistit si, jak to je ve skutečnosti. Zeptat se, najít pravdu. A pak si užívat toho, jak to ve skutečnosti je všechno mnohem hezčí než v těch jejich černých šepotech :)

9 Gary Gary | Web | 11. března 2012 v 15:58 | Reagovat

Ty jsi viděla svět černobíle, já ho vidím černě. Přesto děkuji.

10 bludickka bludickka | Web | 13. dubna 2012 v 20:31 | Reagovat

mám ráda takové psychologické čtení. většinou si dělám poznámky :) až bude víc času zavítám sem na dýl. všechny věci co jsi napsala sice více či méně znám, nebo jsem o nich četla, ale líbí se stejné věci v různém pojetí :)

11 Daniel Daniel | E-mail | 15. prosince 2012 v 23:04 | Reagovat

Najít si něco pro co žít.. ten 5. bod je hoodně těžký. Přitom to je asi ten největší základ.

12 4 4 | 6. února 2013 v 17:16 | Reagovat

to o těch příživnících je dobrý:-) pomohlo:-))

13 Petra Petra | 26. prosince 2013 v 21:06 | Reagovat

super líbí se mi to ;)

14 Petra Petra | E-mail | 14. června 2016 v 19:30 | Reagovat

bojuji se sebevrazednými myšlenkami už dlouho, mám za sebou pár pokusu, trpím depresí, ale ted jsem se rozhodla s tím neco udelat, je to pekný článek, zkusím to praktikovat, dekuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama