Fekál.

27. února 2012 v 15:50 | Myší královna |  Deníkoviny
Před chvilkou mě mamina vyrazila ze slastného polehávání a pročítání témat týdne větou: "Drahá (tak mi říká, když je mírně nazlobená), ukliď si z dřezu ten fekál." Onen fekál byl zbytek bramborákového těsta z mísy, kterou nechal můj Medvěd odmočenou. Ještě teď si pamatuju, jak jsem ho seřvala, když polovina nastrouhaných brambor skončila ve dřezu. "Seru snad ty brambory, nebo cooo?!"

Jo, tak vypadaly moje jarňáky. V diáři decentně rozepsaný plán na celý týden (mnou nazvaný "malý svaťák"), nakonec splněn sotva z 60%. Jsem na sebe nasraná. Čuprkárně jsem si odpočinula od večerů poslední doby, které trávím donuceným šprtingem. Fakt, je super vědět, že když se podívám na učebnici ekonomiky, nemusím se chtě nechtě našprtat, ponvadž mě zítra stejně Kročka vytahne. Kročka mě ještě nevytahla. Brzo to udělá.

Prostě vidět tuto knížku a moci si říct: "Nemám náladu, zítra..." bylo fajn. Pravda, ekonomika byla skoro to jediné, na co jsem se připravovala. Ten týden ale vniveč rozhodně nepřišel. Za celý ten týden tady teď, v pondělí, ležím v naprostém fekálu. Na parapetě hromada nemytého nádobí, které se tu od čtvrtka nahromadily (ve středu jsem totiž nádobí myla). Rozložená pohovka (byl tu Medvěd), na které ležím. Kolem mě rozházená čísla anglického studijního časopisu Bridge, nějaká skripta, lahve Frisca. Krabicové rohy, které od stěhování nezmizely. Na nich hadry a tašky. A deky. Mezi elektrickými kabely ležící chuchvalce prachu a křeččí hovínka (ty jsem sice zametala i o prázdninách, ale Bařenka měla poslední dobou trošku - řekněme - rychlejší metabolismus, protože jsem neměla zrní).

Zítra učitelka na češtinu vyvolává z dvaceti maturitních knížek. Já přečetla sotva jedenáct, z toho mám zpracovaných asi šest. Nehledě na to, že angličtinář si na mě taky smlsne... Bože, já tam nechci. Já chci být bohém, celý den jen malovat, válet se, žrát, chlastat, hrát se s křečkem. Nemuset se mýt (beztak by mi vodu odpojili), nemuset nic... Ne že by se mi jinak žít nechtělo, ale mám z infinitivu MUSET poslední dobou kopřivku. A taky obrovský strach.

No nic, je třeba hodit to tu do guče. Poskládat pohovku, zamést Barunčin "zrychlený metabolismus", prach, nádobí, lahve od Frisca. vrhnout se na zasraného Máchu. Jinak ve "zkoušce dospělosti" neuspěju ani po té morální stránce.

Tohle se mi teď honí hlavou, tak si říkám, že to sem musím dát.

Adieu.

Kris
 


Komentáře

1 Pérák Pérák | Web | 27. února 2012 v 16:54 | Reagovat

Chápu tvé pocity, neboť jsem toto prožíval obdobně po celá školní a studentská léta. A dnes si říkám: "kdybych nechodil do školy pouze na svačinu mohl jsem dopadnout líp!"

"...Bože, já tam chci (míněno do školy). Já chci být žákem a nemuset nic dělat jenom se učit a získávat zkušenosti druhých."
Jak rád bych vrátil ten čas, který jsem promarnil, jak rád vzpomínám na ten čas studentských let. Pamatuj! I ty budeš ještě se slzou na krajíčku vzpomínat a veř, že ráda.

2 Aailyyn Aailyyn | Web | 27. února 2012 v 17:56 | Reagovat

[1]: Já už bych se teda na střední školu vrátit nechtěla. Studentská léta jsou nádherná, přesto je pro mladého člověka maturita prostě šok. Nechtěla bych si to znova projít. Na VŠ už je líp, můžu dělat to, co mě v zásadě baví, stále se učím, stále prožívám blahořečená studentská léta a ve stresujících zkouškách umím chodit. Krom toho, že neznám moc lidí, kteří by na střední alespoň s jednou věcí neválčili, protože jim nejde a nebaví je. Při tom rozptylu předmětů. Ne, učit se fyziku bych vážně znova nechtěla, to mě ani nostalgie nedonutí prohlásit.

3 Pérák Pérák | Web | 27. února 2012 v 18:13 | Reagovat

[2]: Předně ti držím palce, aby jsi pohltila, pochopila a hlavně vyjevila veškeré nutné informace svým kantorům.
Říká se "neříkej hop, dokud nepřeskočíš" a já jsem přesvědčen, že v případě té nostalgie, kterou zmiňuješ to platí taky. To mi říkával jeden můj dobrý známý "Však počkaj, čas prověří?" A já tomu věřím. Tak hodně štěstí. :-)

4 Myší královna Myší královna | E-mail | Web | 27. února 2012 v 20:01 | Reagovat

Péráku, chápu, co chceš říct, ale já na své škole nejsem spokojená. Nebaví mě, nezajímá mě, nemám k ní vztah. Od konce toho pekla mě drží dva měsíce dřiny. Je to doslova nucené zlo.

5 Aailyyn Aailyyn | Web | 27. února 2012 v 21:00 | Reagovat

[4]: Chápu. Neuměla jsem to, nebavilo mě to, nechtěla jsem tam být.

[3]: Péráku, nemyslím. Se slzou v oku budu vzpomínat na léta vysokoškolská, na spolužáky, na moje báječné kantory. Ze střední školy mi zbyla akorát pachuť, kterou nemírní ani to, že už tam skoro dva roky nejsem.

6 Amy Lawrence Amy Lawrence | E-mail | Web | 28. února 2012 v 18:50 | Reagovat

děkuju x))
taky bych celkem chodila po sekáčích, ale nějak sem ještě neměla čas zjišťovat kde sou a kde sou nějaký s přiměřenejma cenama x))

7 Amy Lawrence Amy Lawrence | E-mail | Web | 28. února 2012 v 19:05 | Reagovat

děkuju za typ, pokud někdy pojedu do Anglie, určitě si to najdu a zajdu tam x))

8 Amy Lawrence Amy Lawrence | E-mail | Web | 28. února 2012 v 19:22 | Reagovat

ještě jednou děkuju xDD
a ano, každý má jiný názor x))

Tvůj blog mě zaujal, určitě si to tu pročtu až budu mít víc času x))
Takže určitě odemě čekej komentáře x))

9 Karel Karel | Web | 3. března 2012 v 19:35 | Reagovat

Moje jarňáky taky nedopadly podle mých plánů. A tak dopadají každý prázdniny. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama