Plnoletost je v podstatě nechutná věc.

10. dubna 2011 v 11:52 | Myší královna |  Téma týdne
Rozhodla jsem se přiřadit tento článek k tématu týdne, protože pravé peklo pro mne začíná. Ano, dnes jsem se stala plnoletou, a tento článek píšu v poslední křeči soudnosti, co ve mně po dvou panácích babiččiny slivovice zbyla.

I když mne přechází slivovicové opojení, pořád zrakem těkám na hlíněnou kočku, jež jsem dostala od sestřenky. Že si nechám popřát k narozeninám v kroji, to je teprve zvláštnost. Dnes se totiž v mé, v podstatě rodné vesnici, slaví, nebo spíš odehrává zvyk zvaný "Nové léto" (malá holčička v kroji s kočičkami se svatými obrázky prochází vesnici a prozpěvuje jednu určitou písničku). Vždycky je to dva týdny před Velikonocemi, shodou okolností na moje narozeniny. Tím pádem mne rodina donutila (!!!) ke dvěma panákům slivovice a (píšu na svou mírnou podnapilost celkem obstojně) (asi začnu chlastat, píše mi to) kmotr snad i z důvodu ukojení vlastního ega, protože miluje pohled na mne, jak piju slivovici. Dřív jsem ji píjivala jako vodu, dnes už k tvrdému alkoholu hledím s odporem.

Řekl něco jako, že dospělost má i svoje nevýhody. Víte, co je zajímavé? Neříkám, že mě strýc předtím nenalíval slivovicí, ale i když jsem si řekla, že po novém roce tvrdé NECHCI až na výjimečné situace pít (výjimečné situace pro mne), tak mne dneska omlouvá jen řidičák, který si chci teprve dělat (moc výdajů). Dnes je to prostě povinnost. A přitom k pití takovou lásku nemám. Jediné, co na alkoholu miluju, je ten umělecký pocit, při kterém cákám na papír barvu hlava nehlava, pak vystřízlivím a uvědomím si, že jsem ji vlastně procmrndala jen tak. A víte, co je ještě větší peklo? To, že vlastně můžu. Že nade mnou nebude nikdo stát a nikoho nebude zajímat to, že chlastám nebo kouřím. Už nebudu nezvedné děcko, ale člověk, který si ničí zdraví. Ne, že bych žrala adrenalin, i když chci někdy skočit padákem, bungee jumping se mi hnusí jen od řeči a lezení po skalách mi způsobí maximálně bolesti v kloubech.

Peklo pro mne je, když můžu napsat na blog ANO, JSEM NACHCANÁ ZE DVOU PANÁKŮ A JE MI JEDNO, ŽE NEMÁM VŮLI a nepozastaví se nad tím ani sociálka, ani jiná instituce,která by se měla zajímat o to, jak tráví mládež svůj čas. Jsem pořád z psychologického hlediska adolescent, ale ode dneška můžu koukat na porno, sázet, chlastat a kupovat cigarety. První, co v pondělí udělám, až půjdu kolem trafiky, bude nákup losu, který beztak nebude mít významnou hodnotu, protože jsem v lose vyhrála jen jednou, když mi jej koupila babča (ta, co pálí tu slivovici) (takový ten los s pejskama), bylo to čtyřicet korun, za kterých jsem si koupila další dva losy. Na jeden nic ana druhý kilo. STOVKA! Já vyhrála v devíti letech stovku v loterii a nemám páru, jakoiu hovadinu jsem si za ni koupila.



Dnes by se mi ovšem bodla. Na nákup cigaret a podobných hraček pro dospělé.

Když jsem šla na Nové léto koupit nějaký chlast, prodavačku vůbec nezajímala občanka, jež se skrývala v kapse mé proklatě krátké minisukně, ke které jsem si dala své jediné podpatkové boty: a to ty pracovní. Všichni na mně koukali a jen já věděla, že by se to v zákoníku řadilo po dnešku jinam. Je mi do breku. A -

Je mi blbě ze seme samé a je mi bídně. Můžu volit a možná pošlu do hajzlu celou vládu jediným hlasem, kdo ví. Mohu podepisovat smlouvy, navázat pracovní poměr a psát si sama omluvenky. Ale zvládnu to? Vždyť dětství a nemožnost právních úkonů byla jediná věc, která mě držela zkrátka.

A na porno jsem koukala stejně beztak.
Odklikávat faječky a vědět, že to není automatika, ale že to je PRAVDA je trýznivý pocit.

Na závěr napíšu jednu věc: Zkuste si smazat z facebooku ia ICQ datum narození, pak teprve zjistíte, kdo je opravdový přítel. I když, jak jsem dnes zjistila, to může být člověk, kterého jste viděli jednou v životě.

Točí se mi hlava. Asi si pustím černošský rap a půjdu si něco ušít na vánočním dárku, jež jsem tento týden s opožděním dostala.



S láskou


Kris


P.S: Něco jsem vám sem chtěla napsat... ale vím já co?

P.P.S: A omlouvám se za hrubky.. svou zásadovost nechám spát i po dvou panácích.
 


Komentáře

1 Borůvková Borůvková | Web | 13. dubna 2011 v 15:47 | Reagovat

Datum narození jsem si už smazala.. Napsalo mi asi sedm lidí... Dřív to bylo dvacet a víc..;)

2 Daniel Daniel | 20. srpna 2011 v 17:58 | Reagovat

Mě to teprve čeká. Ne nalévání slivovicí,ale TO ten den D. Docela mám strach,ale i radost. Ani nevím proč. A tím datem myslíš (myslíte) že po tom dni D už nikdo nenapíše ?! :-(

3 Myší královna Myší královna | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 22:44 | Reagovat

[2]: Ne, mluvím o tom, kolik málo lidí zná tvoje datum narození ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama