Čuňácké Vánoce Aneb Středeční podvojné psycho

14. prosince 2010 v 16:00 | Myší královna |  Téma týdne
Původně měl být tento článek pouhý denní zápis, nicméně mě vývojáři Blog.cz překvapili a vyhlásili téma Co si přeju k Vánocům jako téma týdne. Čímž vás připravili o jeden zajímavý článek ode mě navíc. =)


Takže vám přeju pěkný den.

To mokré bílé svinstvo nám padá za límec. Rajčata jsou dražší a já jsem bez peněz, protože veškeré finance na účtu Peněženka na straně aktiv jsem vyčerpala při transakci "NÁKUP VÁNOČNÍCH DÁRKŮ". Podělila bych se o nápady, ale protože můj polní kvítek můj blog pravidelně čte, nic vám neřeknu =)

A on sám ani neví, že on je můj předčasný vánoční dárek, he?

Dnešní ráno bylo na nic, vstávala jsem v pět, oči zalepené. V obýváku teta plkající s máti.

"Usměj sa," řekla teta.
"Teď na ňu nemluv," řekla máti.

Ve škole jsem musela upustit od každoroční češtinářské soutěže (fňuk), ve které jsem dvakrát postoupila do okresu (jsem narcis a nestydím se za to), kafe ze mě udělalo podle hyperaktivní osobu. Nakonec jsem po všech lítačkách a situací jindy stresujících doma, sedím, jsem přežraná tiramisu a vyčítám si, že s takovou mě zácpa sotva opustí! Dva roky zácpy, to je román hodný vydání! Bukowski by na mě byl hrdej.

A prolistovala jsem si pár matčiných časopisů. A najednou mi došlo, že jsem nenapsala Ježíškovi. A došlo mi taky proč: páč nemám důvod. Od devíti let píšu Ježíškovi o chlapa, ano, o chlapa, a taky jsem ty dopisy vždycky rozškubala, abych si nepřipadala blbě, kdyby to někdo našel. A najednou ho mám a nemám tušení, co dál bych si měla přát. Snad jen KLID!

Bodlo by taky, kdyby mě přestalo bolet zápěstí kdykoli otevřu word, protože to je u romanopisce docela blbá porucha. Prozatím jsem tedy přestala  psát a snažím se zpívat, ach ano, kdybych něco z toho pořádně mohla nebo uměla, nejlíp OBOJÍ... 

ZA VŠECHNO MŮŽE WIFI! Ano, wifi signál prej způsobuje demenci. Nebo že to zabíjí buňky, já se za sebe tak stydím! Zabte mě, rozbijte mi router a doufejte, že už nikdy nereinkarnuju.


Prostě jsem vám chtěla říct, že jsem ztratila všechno krásné, co jsem měla: hodně přátel, hodně kamarádů, hodně aktivit a věcí, na které jsem měla snad trošku talent... ale mám JEHO, a tak mi nic z toho zatím nevadí.

Proboha, lidi, já jsem v euforii. Láska je kurva. Jak dlouho, že vydrží endorfiny ze zamilovanosti v krvi? Půl roku? Výborně, do jara.


Už si píšete novoroční předsevzetí? Já jo. Vymýšlím si je zatím. První je, že se vyseru na autorský klub. Na co? No na co? No nic. Ale návštěvnost by to zvýšit chtělo... ale o tom jindy.


Co si přeji k Vánocům? Abychom s mámou byly šťastné a zdravé. Takové neskromné, univerzální přání.



S láskou

Kris



P.S: A taky chci šicí stroj.
 


Komentáře

1 girli girli | Web | 14. prosince 2010 v 16:43 | Reagovat

Prošla jsem si tu tvý nejnovější články a musím říct, že se dobře čteš. A vím, že závist je hnusná věc, ale tohle ti prostě závidět musím :) Hezky dobře a jen tak dál :)

2 Myší královna Myší královna | Web | 14. prosince 2010 v 16:59 | Reagovat

[1]: Cooožeee? Já jsem jen netalentovaný pankáč! =) Moc děkuji.

3 misselle misselle | 26. ledna 2011 v 19:34 | Reagovat

víš coneser se do věcí po kterých ti je hovn* každý na to má svůj názor ;) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama